Ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) dochází u nás v posledních desetiletích k velmi výrazným změnám. Současným trendem v oblasti školství v České republice je vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu a vytváření inkluzivního prostředí na základních školách v místě jejich bydliště. Z toho plyne potřeba vytvořit takové prostředí a klima školy, které poskytne všem žákům přiměřeně stejné podmínky k zajištění rozvoje individuálních předpokladů, a povedou k do‑sažení odpovídajícího stupně vzdělání. Skutečností proto zůstává, že výchova a vzdělávání žáků se SVP sebou nese značné nároky na pedagogy i pracovníky školních poradenských pracovišť jednotlivých školských zařízení.

Pojetí inkluzivního vzdělávání se ale různí a jeho realizace na jednotlivých školách je odlišná. Přesto však představuje výzvu stávajícímu systému vzdělávání, tradičním metodám a for‑mám edukace a zejména pak pedagogické připravenosti učitele. Vzhledem k legislativním změnám v oblasti vzdělávání žáků se SVP, budou předmětem zamýšleného výzkumného záměru přístupy k inkluzivnímu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to z pohledu výzkumu teorie i praxe.