Kniha nabízí možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Text je založený především na rozboru zhruba 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí), pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. Obsahem jsou kapitoly, zaměřené na následující otázky: celkový význam raněnovověké koncepce doktríny o očistci z hlediska teologie a náboženské praxe; roli, jakou ikonografie očistce hrála v konfesijním utváření jednotlivých regionů; základní typologii ikonografie očistce a její zapojení do regionálního kontextu; významy znaků a symbolů na obrazech; vztah obrazu a textu (porovnání ikonografie a literatury); reakce na obrazy ze strany barokního diváka a povaha barokního přemýšlení o očistci.